Pro rozvoj stedovkch mst mlo obrovskch vznam tzv.prvo mlov. Tato starodvn vsada byla pozdji zvna jako prvo obvodov.
Prvo mlov zskala nkter msta v echch a na Morav ji ve 12.stolet, avak vtina krlovskch mst je obdrela za vldy Lucemburk v prbhu 14.stolet. Poddansk msta (zaloen lechtou) obdrela tuto vsadu pozdji od sv vrchnosti.
Podle tohoto prva nesml nikdo ve vymezenm okruhu jedn mle krom m욝an danho msta provozovat tzv. mstsk ivnosti, toti emeslo a obchod. (Nelo tedy pouze o vrobu piva.)
Dlka stedovk mle esk mle byla 7 529,76 m. Hodnota tto staroesk jednotky, kter byla zavedena Pemyslem Otakarem II., byla v rznch dobch a na rznch mstech rozdln, vzdlenost se liila od 7 do 12,5 km.
Popravd nen zcela zejm, jak velk okruh byl prvem mle mnn. Pravdpodobn nejzaz mysliteln pepoet by mohl pedstavovat polomr asi 9 kilometr. Samozejm e dochzelo k pekrvn kompetenc v ppadech, kdy vznamnj msta leela v pomrn tsn blzkosti. Patrn se pak hranice dvou okruh specifikovaly ppad od ppadu.
Mlovou vsadou byla vylouena pespoln konkurence, a teba levnj. Ceny zbo se tak drely na stejn vi. Tm pdem krlovsk komora, obce a nkte m욝an mli nemal a jist pjem.
Obyvatel zemdlskho zzem msta tak byli donuceni povinn nakupovat jen na mstnm trhu a zrove povinn jej zsobovat. Vjimky se povolovaly zdkakdy, jednou z nich byl jarmark, kdy ciz vrobky nabdnut k prodeji byly naopak vtny.
Msta o mlovou vsadu velmi usilovala, ale zskvala je postupn:
Opava 1224, Hodonn 1228, Olomouc 1230, Krom 1240, Brno 1243, Trutnov 1260, Louny1265, Most 1273, Znojmo 1278, Psek 1327, esk Budjovice 1351, Suice 1356, Moravsk Tebov 1370, Koln 1391, umperk 1391, Chomutov 1399, Frdek 1423, Kaplice 1482, Touim 1536.
Privilegia m욝an pochopiteln vyvolvala rozpory se lechtou a sedlky, kte nesmli ze svch statk dovet pivo do mst. Tak prvovren m욝an z mench mst by rdi doveli sv pivo do velkch mst s vt poptvkou po moku.
Prvo mlov bylo psn steeno a jeho poruen sthno pokutami a jinmi tresty.
Nicmn, jak u to je v naich krajch bnou zleitost, kad zkaz vyvolv snahu o jeho pekroen. A prodat sv pivo ve mstech bylo pro mimomstsk pivovarnky velkm lkadlem.
Panstvo brzy postehlo, jak znan je uitek z pivovarnictv a zaalo stavt sv sladovny a pivovary i v mstech zasahujcch do vsad mst a do prva mlovho. Vznikaly tm mezi lechtou a m욝any spory, pi nich tekla i krev.
Tak na snmech v roce 1462 a 1479 za vldy krle Jiho z Podbrad byl vslovn zmnn zkaz vaen piva na prodej pro sedlky ve vesnicch vzdlench v obvodu jedn mle od krlovskch i panskch mst.
V roce 1484 se eila stnost mst na to, e nkter vrchnost zamezuje prodvat na svch statcch v okruhu mlovho prva msta pivo tm, e zde va vlastn mok na prodej.
Krl Vladislav II. v roce 1485 rozhodl zachovat prvo vait lecht na svch statcch v okruhu prva mlovho pro vlastn spotebu, avak sedlkm pmo zakzal vait a epovat pivo na prodej.
Norma vak byla neustle poruovna a byla zdrojem mnohch spor. Jej ekonomick vznam byl toti znan.
Jet v dekretech csae Josefa I. v letech 1705 a 1706 se hovo o zkazu vrchnosti dovet pivo do krlovskch mst. Pozdji byl dovoz omezovn dle skupin obyvatel a mnostv.
Stedovk pivovarsk monopol m욝an na vrobu a vep piva ve mstech a vymezenm mlovm okol byl zruen csaskmi dekrety Josefa II. v roce 1788.